Historie Hybridní knihy

Předchůdci a východiska

Hybridní kniha na půdě Masarykovy univerzity má svého předchůdce a významnou inspiraci v projektu maďarské a italské akademie věd (DigiBook COP806), který s grantovou podporou italského Centro Nazionale della Ricerca a maďarské KFKI (Paolo Graziani, IROE-CNR, Itálie; András Arató, LSTR-KFKI, Maďarsko) dospěl k projektu hybridní knihy, prezentované v r. 1999 na knižním veletrhu v Miláně. V návaznosti na citovaný projekt a ve spolupráci s jeho řešiteli vznikl český řešitelský tým, tvořený jednak pracovníky Střediska pro pomoc nevidomým, jednak doktorandy Laboratoře řeči a dialogových systémů Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Struktura dokumentu i sofwarová aplikace pro jeho zobrazení byla vyvinuta r. 2002 s podporou Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT ČR.

První Hybridní knihy na půdě MU

Původní hybridní kniha byla pouze kombinací textu a zvukového záznamu, sloužila především potřebám nevidomých studentů vysokých škol a byla distribuována na pevných nosičích (CD). Postupem času byla aplikace i struktura dokumentu inovována. Roku 2006 dospěla do webové podoby, v níž setrvala do roku 2012 kdy byl po čtyřleté snaze zveřejněn první prototyp hybridní knihy třetí generace, nabízející již plnohodnotnou multimediální výbavy včetně synchronizovaného videozáznamu. Tím se významě rozšířila potenciální uživatelská obec hybridní knihy o čtenáře se sluchovým postižením.

Současnost

V současné době jsou hybridní knihy dostupné pouze v prostředí internetu, i když práce na jejich opětovném zpřístupnění bez nutnosti internetového připojení byly již zahájeny. Nyní je k dispozici plnohodnotný on-line prohlížeč hybridních knih, který umožňuje využít většinu potenciálu technoligie Hybridní kniha 3.